Historie letounu
Letoun Messerschmitt Bf 109 H byl výškovou stíhačkou. Vznikl na základě objednávky, kterou firma Messerschmitt AG obdržela od Technisches Amtu. Velení německého letectva počátkem roku 1943 zformulovalo specifikace letounu označeného Hochleistungsjäger, tj. stíhací letoun s velkými výkony. Celý program měl být dvoufázový. V první fázi měli výrobci letecké techniky předložit projekty stíhaček, na jejichž základě měla vzniknout definitivní podoba Hochleistungsjägeru. Zkonstruování tohoto letounu a jeho následné zavedení do sériové výroby bylo cílem druhé fáze programu. Projekt firmy Messerschmitt, označený Bf 109 H, odpovídal podmínkám. Úvodní fáze konkursu. Jeho konstrukce vycházela z Bf 109 F. Stroj měl mít prodloužený centroplán, čímž značně vzrostlo rozpětí křídla (11,92 m), a měl být poháněn výškovou verzí motoru DB 601. Vzhledem k personálním změnám v RLM, a s tím souvisejícím změnám koncepcí rozvoje stíhacího letectva, byl Messerschmittův projekt zamítnut. Dne 23. dubna 1943 Willy Messerschmitt nabídl místo zamítnutého projektu výrobu prototypu Me 209-II (Me 209 V5) poháněného motorem DB 628 A nebo DB 603 U. Tyto motory byly vybaveny turbokompresory, které umožňovaly dosahovat vyššího výkonu ve velkých výškách. Bylo vypočteno, že by letoun měl mít dostup 17 500 m. Konstrukci byl přidělen krycí název Projekt 1091a. Protože se však ukázalo, že prototyp nebude dokončen před koncem roku 1944, vrátilo se RLM zpět ke koncepci letounu Bf 109 H, který měl být ovšem tentokrát odvozen od stroje verze G a poháněn motorem DB 628 A. Prototyp Bf 109 V49 vznikl vestavěním makety uvedeného motoru do letounu Bf 109 G-5 (Werk-Nr.16281). Instalací motoru DB 628 do Bf 109 G-3 (Werk-Nr.15338) vznikl prototyp Bf 109 V50, který byl 18. Května 1943 zalétán Flugkapitänem Fritzem Wendelem. Trup tohoto prototypu byl prodloužen o 0,758 m, křídlo bylo posunuto o 0,255 m dopředu a ocasní plochy zvětšeny. Hmotnost prázdného letounu vzrostla asi o 180 kg. Po ukončení zkoušek v Augsburgu byl stroj předán zkušebnímu středisku firmy Daimler-Benz v Echterdingenu u Stuttgartu. Při zkušebních letech bylo dosaženo výšky 15 500 m. V červnu 1943 byl zalétán další prototyp Bf 109 H V54 (DV+JB). Byl to stroj verze G-5 poháněný motorem DB 628, vybavený vodorovnými ocasními plochami podepřenými vzpěrami a s jiným rozchodem kol hlavního podvozku. V té době také probíhaly práce na úpravách určitého počtu letounů Bf 109 F-4/Z na standard Bf 109 H. Upravené stroje měly být označeny Bf 109 H-0. Protože se však při přestavbě objevila řada problémů, bylo nakonec rozhodnuto soustředit se na vývoj varianty H-1, která vycházela z Bf 109 G-5 s přetlakovou kabinou a byla poháněna motorem DB 605 A vybaveným zařízením GM 1. Výzbroj letounu zůstala stejná jako u varianty G-5, tj. kanón MG 151/20a dva kulomety MG 131. Do zadní části trupu bylo možno nainstalovat kamery Rb 20/30, 50/30 nebo 75/30. Více než deset letounů Bf 109 H-l bylo dodáno zkušební jednotce Luftwaffe, která sídlila v Guyancourtu u Paříže. Během zkoušek bylo dosaženo operačního dostupu 14 500 m a ve střemhlavém letu rychlosti přesahující 730 km/h. Letoun nebyl dále vyvíjen, neboť RLM dalo přednost stroji Focke-Wulf Ta 152 H. Dne 22. Prosince 1943 byl zalétán Messerschmitt Bf 109 H V55 s motorem DB 605 B a turbokompresorem z motoru DB 603. Letoun měl větší rozpětí (13,26 m), jiné klapky a křidélka a změněný tvar ocasních ploch. Plánovalo se také, že bude vybaven motorem Junkers Jumo 213 E se zařízením GM 1. Vzhledem k tomu, že stroj byl 14. srpna 1944 zničen během spojeneckého náletu na Augsburg, nebyly tyto úpravy provedeny. Na rýsovacích prknech zůstaly nerealizované projekty variant H-2 (s motorem Junkers Jumo 213 E, instalací GM 1 a výzbrojí tvořenou kanónem MK 108 a dvěma kanóny MG 151/20), H-3 (s motorem Junkers Jumo 213 E a výzbrojí tvořenou kanónem MK 108 a dvěma kulomety MG 131) a H-4 (průzkumná varianta, která mohla být vybavena různými fotografickými kamerami).Typ: Messerschmitt Bf 109 H V55 - jednomístný výškový stíhací letoun.
Pohonná jednotka: řadový kapalinou chlazený dvanáctiválcový motor Daimler-Benz DB 605 B o vzletovém výkonu 1 176 kW (1 600 k).
Výzbroj: kanón MK 108 ráže 30 mm se zásobou 60 nábojů, dva křídelní kanóny MG 151/20 ráže 20 mm se zásobou 200 nábojů na zbraň.
Technická data:
Rozpětí: 13,26 m
Délka: 10,55 m
Výška: 3,24 m
Hmotnost prázdného letounu: 2 875 kg
Vzletová hmotnost: 3 540 kg
Maximální rychlost: 687 km/h
Dostup: 13 500 m
Plocha křídla: 21,9m2.